Jak zavlažovat

Rovnoměrnost závlahy

Největší podíl ploch pod automatickou závlahou patří trávníkům. Nejpřirozenější a nejčastější závlahou travnatých ploch je závlaha postřikem. K takové závlaze jsou používány výsuvné postřikovače. Na menších plochách postřikovače rozprašovací, na větších plochách postřikovače rotační.

Pro správné zavlažení trávníku je důležitá rovnoměrnost závlahy. Tu zajistí pouze dokonalé překrývání dostřiků jednotlivých postřikovačů. Menší počet postřikovačů sice zmenší investiční náklady, zavlažování však bude nerovnoměrné a výsledkem budou zažloutlá místa v kontrastu s přemokřenými místy.

Příklady řešení rozmístění postřikovačů

Zavlažování postřikem je vhodná téměř pro všechny druhy rostlin, neboť nejlépe nahrazuje přirozený déšť. Často je ale technicky jednodušší zvolit pro keřové výsadby, záhony nebo živé ploty nějakou variantu mikrozávlahy.

Místní podmínky

Při určování hodnoty závlahové dávky je nutné brát zřetel na místní srážkové a teplotní podmínky. Pokud oba faktiry zohledníme, můžeme území ČR rozdělit do tří vegetačních pásem.

Závlahová dávka dále závisí na ročním období. Rok lze rozdělit v závislosti na vláhové potřebě rostlin na čtyři části. Od listopadu do března v našich podmínkách mírného pásma nezavlažujeme, velkou část této periody tvoří vegetační klid, ve zbylé části převyšuje vláhový příjem rostlin nad výdejem. Zavlažování tedy probíhá od dubna do října.

Nejmenší závlahové dávky jsou dodávány v dubnu a říjnu, větší v květnu a září, nejvíce dodané vody připadá na červen, červenec a srpen.

Nejčastěji zavlažovanou rostlinou komerčními automatickými zavlažovacími systémy je trávník. V následující tabulce jsou uvedeny doporučené hodnoty týdenních závlahových dávek v závislosti na vegetačním pásmu a ročním období.

Tabulka závlahových dávek (mm/týden)

  1. vegetační pásmo 2.vegetační pásmo 3. vegetační pásmo
duben, říjen 10-15 mm 5-15 mm 0-5 mm
květen, září 20-25 mm 15-20 mm 5-10 mm
červen, červenec, srpen 25 a více 20-25 mm 10-20 mm

Zjednodušení

Celá problematika zavlažování je mnohdy zjednodušována, a i v odborné literatuře je často udávána jednotná průměrná hodnota 20 - 25mm týdně, případně
3 mm denně. Z této hodnoty jsou pak vypočítávány roční bilance spotřeby vody. Při průměrných sto dvaceti suchých dnech během závlahové sezóny činí roční spotřeba vody na závlahu 1 m2 trávníku 360 litrů. Zavlažování zahrady o rozloze 1000m2 spotřebuje ročně cca 360m3 vody, zavlažování fotbalového hřišti kolem 3000m3 vody.

Závlahový režim

Obecně lze říci, že není dobré týdenní závlahovou dávku dělit do malých dávek aplikovaných denně, protože cílem je udržet dostatečnou vlhkost půdy v zóně kořenového systému trav. Malé dávky závlahy (3 - 4 mm) aplikované na vzrostlý trávník nejsou travami zcela využity. Voda zůstane z velké části na listech, ze kterých se pak bez užitku vypaří. Navíc je více podporován vznik plísní a vzcházení semen plevelů. Lépe je tedy zalévat obden nebo jen dvakrát týdně většími dávkami, které proniknou do kořenového systému trávy a podporují jeho růst do hloubky, a nikoli jen těsně pod úroveň terénu.

Platí, že čím kvalitnější trávník, tím jsou zapotřebí větší a méně časté závlahové dávky (10 - 15mm dvakrát týdně). Naopak nově založený trávník je dobré kropit i několikrát denně tak, aby byla zajištěna stálá dostatečná vlhkost.

Při volbě závlahové dávky samozřejmě velmi záleží na místních podmínkách. I některé velmi kvalitní trávníky (golfové greeny) je nutné zalévat každý den, protože jsou založeny na velmi propustném podloží.

Významnou roli hraje rovněž sklon terénu. Pokud při závlaze dochází k odtoku vody po povrchu, zavlažování již není účinné a dochází ke zbytečnému plýtvání vodou. Celkovou dávku vody je pak nutné rozdělit na několik menších dávek závlahy nebo zvolit jiný druh zavlažování s menší intenzitou.